Rozhovor s
PR manažerem Jiřím Mádlem
Režisér
Tomáš Vorel je známý tím, že rád pracuje se „svými“ herci -
například z Divadla Sklep. Vás si poprvé našel před dvěma lety pro
film Gympl a nyní hrajete v Ulovit miliardáře. Pomyslel jste si
někdy, že budete hrát ve Vorlových filmech?
Před Gymplem nikdy, dokonce mi Tomáš Vorel nebyl sympatický. Ale
hned na začátku natáčení Gymplu už jsem vnímal, že na sebe slyšíme a
rozumíme si. Tak jsem začal doufat a možná i trochu tušit, že po mně
ještě někdy sáhne. A ve Vorelfilmu už se cítím jako doma. Nedávno
jsem tam přišel a suverénně si šel dělat kafe. Naprosto jsem se
zarazil, co to dělám, jak jsem oprsklý. Pak jsem si řekl, že je to
asi dobře, protože se tam cítím tak nějak uvolněně.
Postava Michala a vůbec prostředí gymplu v předchozím filmu vám
byla věkově i lidsky blízká. V Ulovit miliardáře ale hrajete PR
manažera, který má v politických kruzích velmi „dlouhé prsty“.
Hledal jste pro svou filmovou postavu někde inspiraci?
Teď si vezmu do huby vysoká patra laťky, což mi možná někdo vyčte.
První, co mě inspirovalo, byl Joker – jen ta plakátová fotka, film
jsem neviděl. Sviní mám kolem sebe dost, ale tu, co hraju, jsem
nakonec stvořil doma v koupelně před zrcadlem.
Jak se vám pracuje s Tomášem Vorlem – měl například jasnou
představu o tom, jak bude Lehký ve filmu vypadat nebo jste o tom
spolu diskutovali?
On mi původně nabízel jinou roli, ale řekl jsem mu, že by mě
nebavila, tak jsme pak zkusili Lehkého. Tomášovi se to líbilo a dal
mi volnost si to nějak promyslet a vymyslet. Dokonce i ty vousky a
ulízlé vlasy – to jsem chtěl já. Tomáš to schválil a Lehký byl na
světě.
Vorel zobrazuje svět PR manažerů, politických lobbyistů a
nejrůznějších poradců českých politiků velmi kriticky. Sám studujete
na katedře Sociální a masové komunikace, co si myslíte o korupci vy?
Lobbying a PR se automaticky nemusí rovnat korupci. Jsou to
komunikační aktivity na profesionální úrovni, které nejsou
nelegální, ale používají se v nich někdy nezákonné praktiky jako v
mnoha jiných činnostech. Sám s tím zkušenosti nemám. Pokud ovšem
můžeme alespoň z poloviny věřit výsledkům Amnesty International nebo
novinám, tak je to u nás dost špatné. Úkolem mé generace je tenhle
demokracii podkopávající přežitek vymítit.
S jistou nadsázkou jsou ve filmu zobrazeni i cikáni a židé.
Nemáte strach, že by si pravicoví extrémisté mohli vyložit některé
hlášky - samozřejmě vytržené z kontextu - jako sobě vlastní? Co
byste takovým lidem vzkázal?
Radikalismus všeho druhu pramení z nevzdělanosti. Takoví lidé
existují, s tím nic nenaděláme, to by pak člověk nemohl říct nic.
Jsou mi natolik ukradení, že jim ani nic vzkazovat nebudu. To je
taky jediná obrana proti jejich fanatičnosti a všeprostupující
stupiditě.
Točili jste také v reálných celách předběžného zadržení. Jak na
vás tohle prostředí zapůsobilo?
Bylo to zajímavé, mělo to atmosféru a to mě v tu chvíli zajímalo
nejvíc. Každopádně se mi tam mimo natáčení moc vracet nechce.
Vaše filmová postava získá v závěru filmu pozici vedoucího
zpravodajství v nejlivnější televizi v zemi. Je podle vás
zpravodajství v českých televizích vyvážené?
Podle mého názoru máme zpravodajství na vysoké úrovni. Vlastně jsem
rád, že u nás třeba nejsou moc rozšířené ideologicky orientované
deníky, i když někdo by se možná hádal. Připadá mi to správné. Na
druhou stranu novinář nějaký názor mít musí a mně se zdá, že misky
vah u nás v tomhle směru docela fungují. Obdivuji například pan
Moravce a Železného mladšího, jak dokážou být politicky neutrální,
zároveň jít po faktech, mluvit k věci a nutit k tomu své hosty.
/zpět/
|