spacer
spacer
spacer spacer spacer spacer spacer
nav
 

 

Rozhovor s policejním kapitánem Miroslavem Etzlerem  

 

Ztvárnil jste především desítky divadelních a televizních rolí, v celovečerních filmech vás tak často diváci nemají příležitost vidět. Proč jste vzal roli ve Vorlově novém filmu?
Je pravdou, že filmových nabídek dostávám mnohem méně, než těch televizních. Rozhodně si však nestěžuji. Projekt Ulovit miliardáře měl dlouhý vývoj. S Tomášem Vorlem jsem dělal konkurz na hlavní roli miliardáře a Tomáš mi potom nabídl roli kapitána Viktora. Je to prosté. V českém rybníce není tolik filmových režisérů, aby se každému herci na stole kupila hromada dobrých scénářů. U Tomáše mám rád jeho, jak se v literární teorii říká, anakolut. Stačí se projít jakoukoli rušnou ulicí v Praze a těch vyšinutí z vazby, či formy, vidí člověk tolik, že pomalu nestačí domýšlet. V projektu navíc figurovalo jméno kameramana Marka Jíchy a proto jsem na nabídku rád kývnul.

 

Byl jste někdy blízko poetice Divadla Sklep? Patříte k fanouškům Vorlových kultovních filmů (Kouř, Pražská pětka) nebo jeho dalších filmových počinů?
Divadlo Sklep je mi svou poetikou blízké, i když jsem ve svém profesním životě volil tradičnější princip divadelní výpovědi. Jsem rád, že jsem se s řadou jeho protagonistů mohl setkat osobně. Navíc tolik sympatické, dnes velmi vzácné, zarputilosti v prosazování svých osobitých projektů. Vašek Marhoul a jeho boj o Mazaného Filipa. Pozoruhodný film. Stejně jako Tobruk. Kluci ze Sklepa mě přesvědčují o tom, že dnes tolik používané NEJDE TO či NENÍ TO MOŽNÉ, jsou jen nekonečná alibi nás civilizovaných občanů. Stejně tak Tomáš Vorel. Jeho filmy znám a dovedu si představit, jak obtížná musela být jejich realizace. Přesto tady jsou. Ano, určitě patřím k jejich fanouškům. Jednak kvůli jejich jasné výpovědi, a také proto, že vůle prosadit svou výpověď a názor na svět je obdivuhodná.

Režisér Vorel nechává herce ve svých filmech na place často záměrně přehrávat – to aby docílil určité nadsázky. Jak se vyvinula konečná podoba vaší filmové postavy policejního kapitána Viktora?
To je zvláštní, že to tak působí. Tomášova příprava s hercem je velmi pečlivá. Ano, určitě počítá s tím, že každý z herců přinese svůj názor na postavu, ale Vorel velmi detailně zkouší dlouho před natáčením. Nadsázka tudíž není jen shoda náhodných okolností, leč důsledek velmi pečlivé přípravy. Herci Divadla Sklep jsou navíc zdatní improvizátoři a Tomáš nechává vždy alespoň jednu klapku na jejich vyjádření se. Je samozřejmě otázkou, jak celé to panoptikum lidských charakterů vyzní v celku, ale Vorlova filmografie vypovídá o tom, že tento mumraj má plně ve svých pazourech.

Shledáváte pro vás nějaký zásadní rozdíl v nastudovaní divadelní, televizní nebo filmové role? Jak jste si užil nebo protrpěl atmosféru kolem příprav filmu a samotné natáčení filmu?
Slovo protrpěl ve mně vyvolává jakousi nesmělou veselost. Práce na filmu byla zábavná pro všechny zúčastněné. Rozdíl mezi filmovým a divadelním nastudováním role jsou dvě odlišné disciplíny. Stejně jako neurochirurgie a patologie.

Kapitán Viktor prokazuje velké známky zkorumpovanosti – myslíte si, že je to s českou policií opravdu tak drsné, jak vyplývá z filmu Ulovit miliardáře?
O korupci na nejvyšších místech všech státních institucí nepochybuji. Stačí se podívat kolem sebe. Na postavení zlodějů a podvodníků v konfrontaci „obyčejných poctivých lidí“.

Na mušku si Vorel bere také politiky a novináře? Zájímáte se o politiku, sledujete mediální kauzy?
Jsem takový běžný konzument politického dění a mediálních kauz z něho prýštících. Je to často velice smutné.
 

/zpět/

 


 

© VorelFilm, s.r.o. 2009 | web: Terezavan