Rozhovor s
policejním kapitánem Miroslavem Etzlerem
Ztvárnil
jste především desítky divadelních a televizních rolí, v
celovečerních filmech vás tak často diváci nemají příležitost vidět.
Proč jste vzal roli ve Vorlově novém filmu?
Je pravdou, že filmových nabídek dostávám mnohem méně, než těch
televizních. Rozhodně si však nestěžuji. Projekt Ulovit miliardáře
měl dlouhý vývoj. S Tomášem Vorlem jsem dělal konkurz na hlavní roli
miliardáře a Tomáš mi potom nabídl roli kapitána Viktora. Je to
prosté. V českém rybníce není tolik filmových režisérů, aby se
každému herci na stole kupila hromada dobrých scénářů. U Tomáše mám
rád jeho, jak se v literární teorii říká, anakolut. Stačí se projít
jakoukoli rušnou ulicí v Praze a těch vyšinutí z vazby, či formy,
vidí člověk tolik, že pomalu nestačí domýšlet. V projektu navíc
figurovalo jméno kameramana Marka Jíchy a proto jsem na nabídku rád
kývnul.
Byl jste někdy blízko poetice Divadla Sklep? Patříte k fanouškům
Vorlových kultovních filmů (Kouř, Pražská pětka) nebo jeho dalších
filmových počinů?
Divadlo Sklep je mi svou poetikou blízké, i když jsem ve svém
profesním životě volil tradičnější princip divadelní výpovědi. Jsem
rád, že jsem se s řadou jeho protagonistů mohl setkat osobně. Navíc
tolik sympatické, dnes velmi vzácné, zarputilosti v prosazování
svých osobitých projektů. Vašek Marhoul a jeho boj o Mazaného
Filipa. Pozoruhodný film. Stejně jako Tobruk. Kluci ze Sklepa mě
přesvědčují o tom, že dnes tolik používané NEJDE TO či NENÍ TO
MOŽNÉ, jsou jen nekonečná alibi nás civilizovaných občanů. Stejně
tak Tomáš Vorel. Jeho filmy znám a dovedu si představit, jak obtížná
musela být jejich realizace. Přesto tady jsou. Ano, určitě patřím k
jejich fanouškům. Jednak kvůli jejich jasné výpovědi, a také proto,
že vůle prosadit svou výpověď a názor na svět je obdivuhodná.
Režisér Vorel nechává herce ve svých filmech na place často
záměrně přehrávat – to aby docílil určité nadsázky. Jak se vyvinula
konečná podoba vaší filmové postavy policejního kapitána Viktora?
To je zvláštní, že to tak působí. Tomášova příprava s hercem je
velmi pečlivá. Ano, určitě počítá s tím, že každý z herců přinese
svůj názor na postavu, ale Vorel velmi detailně zkouší dlouho před
natáčením. Nadsázka tudíž není jen shoda náhodných okolností, leč
důsledek velmi pečlivé přípravy. Herci Divadla Sklep jsou navíc
zdatní improvizátoři a Tomáš nechává vždy alespoň jednu klapku na
jejich vyjádření se. Je samozřejmě otázkou, jak celé to panoptikum
lidských charakterů vyzní v celku, ale Vorlova filmografie vypovídá
o tom, že tento mumraj má plně ve svých pazourech.
Shledáváte pro vás nějaký zásadní rozdíl v nastudovaní divadelní,
televizní nebo filmové role? Jak jste si užil nebo protrpěl
atmosféru kolem příprav filmu a samotné natáčení filmu?
Slovo protrpěl ve mně vyvolává jakousi nesmělou veselost. Práce na
filmu byla zábavná pro všechny zúčastněné. Rozdíl mezi filmovým a
divadelním nastudováním role jsou dvě odlišné disciplíny. Stejně
jako neurochirurgie a patologie.
Kapitán Viktor prokazuje velké známky zkorumpovanosti – myslíte
si, že je to s českou policií opravdu tak drsné, jak vyplývá z filmu
Ulovit miliardáře?
O korupci na nejvyšších místech všech státních institucí
nepochybuji. Stačí se podívat kolem sebe. Na postavení zlodějů a
podvodníků v konfrontaci „obyčejných poctivých lidí“.
Na mušku si Vorel bere také politiky a novináře? Zájímáte se o
politiku, sledujete mediální kauzy?
Jsem takový běžný konzument politického dění a mediálních kauz z
něho prýštících. Je to často velice smutné.
/zpět/
|